Žena, tvářící se velmi éterickým, vzrušeným dojmem, navzdory tomu, co se kolem ní děje. Je to výjev nezdravého, submisivního chování? Můžeme brát také v úvahu aspekt nevědomí a naivity, která nedovolí ženě vidět krutost a nebezpečí okolního prostředí. Obraz rovněž může vyprávět příběh ženy, která si navzdory destruktivnímu okolí vytvořila vizi vlastního dokonalého světa. Reality, kde může být uvolněná a v naprostém bezpečí. Tam, ve své obsesi zenové zahrady.

Zaprodal jsi sebe i vlastní duši, ze které se stal opar jedovatého metanu.
Jsi možná větší, než sis kdy myslel. Jsi možná lepší, než sis kdy myslel.
To jediné, co má smysl, Ti protéká mezi prsty.
Tvůj život skončil možná právě ve chvíli, kdy sis nalhával, že ses stal vítězem.
Zapálil jsi půdu, po které chodíš. Zatím jen doutná, použij petrolej.
Nebo možná raději otevři oči a zasvěť svůj život tomu, co ještě zbývá.

The composition is really particular and fascinatingbecause for the viewer it is like having the opportunity to enter in the imagination of the artist and enjoy the vision of his thoughts belonging to the reality around him. The language used is near to surrealism intentions, and communicates with the will to represent another reality where the worlds and the thoughts take shapes in images. In fact we can see a person that stands out with a knife on one end and a piece of flesh dripping with blood on the other hand. This strong vision involved complitly the attention of the viewer that followed all the elements of the composition like the locust to understand the deepest meaning of the vision. For this reason. As the artist says about his work: << These hand-marks signify 5 main species extinctions in the history of the planet. The red one represents the time, where we are right now. Maybe the sixth extinction. The whole is also a metaphor for coronavirus and plague.>>
Art Curator Elisabetta Eliotropio

Chtěl jsem vytvořit silný kompoziční i barevný kontrast. Jemné tělové odstíny, květy a mnoho zeleně vyrůstající z břicha ženy. Její křečovitá, znepokojující poloha naznačuje tenzi celé kompozice. Parazitické rostliny omotávají tělo a odkazují na erotické praktiky jako například BDSM nebo Shibari. Ruce potřené černou barvou strkají nebo možná vytahují z vagíny ženy specifické předměty. V tom je možné spatřit jistou ikonografii.

Žádná bytost nechce být úplně odhalena.
Nechat své temné slabosti na obdiv očí celého vesmíru.
Bez ohledu na směr naší cesty, si svou temnotu bereme s sebou.
Uvězněni v čase s archívem cizích vzpomínek.
Tělo je nemocné a slabé, jen myšlenka je nesmrtelná.
Linie života je plochá, bez vyčnívajícího cíle.
Je poměřována pouze nadějí, neštěstím a ztrátou.
K odsouzení mravnosti se musíme milovat s neřestí.

Zaboř ocel do spleti snad ještě živých buněk.
Vědom si své zbytečnosti, navrať se do fáze patogenu.
Plochý kruh ohlásí Tvůj návrat snad za hodně dlouhý věk.

Předání odkazu zbytečnosti genovou cestou, opodstatňuje naši zbytečnost.
Vstřebej svůj duplikát v myšlenkové děloze a dopřej tím vesmíru největší tu službu.

Dál gen bude kvést – slepě přibývá
Oblak prachu kůži dusí
Zván nenech se plést – oči zavírám
Světlo, temnota hrdých, rovnováha
MINOTAURIUM

Všechno začíná i končí v nicotě. Přepadá mě hrůza ze strachu. Přináší city, skrytý
v temnotě. Spoutaná duše chce teplo dotyku. Vedená něčím, putuje po cestě. Tvořenou,
odleskem svýho archívu. Zakrytá, se zalkne v kazajce. Smířená, na konci nenajde pravdu

Naše existence je opičí kalich prehistorie.
Ztuhlý do tvarů chladem vln.
Byli jsme rezavou jehlou v srdci času.
Dotkni se lávy dřív, než se staneš její součástí.

A masterfull Erich von Däniken’s brain snapshot.Could it be one of these ancient extraterrestrial astronauts that were welcomed on earth as Gods?You bet.That is the subject of this marvelous and intriguing Petr Hyldebrant’s impressionistic portrait.“Fragment” and it’s diptych format are both brilliant reminders that early human culture was built as a patchwork quilt, influenced by multiple alien visitors from the distant past.

Opět více vizuální dojem, než nějaký komplexní příběh. Zpracování klasického klišé dobra a zla. Zobrazení, které má připomínat jakousi rytinu s nádechem mědi. Obrys hlavy z profilu, ve které se promítá skica figury s křídly.

Snažil jsem se nahlédnout na symbol religionistiky netradičním modernějším pojetím. Nové barevné palety kombinované s geometrickými šrafurami a křivkami. Barevně zachytit, jak by daný motiv měl působit na lidské oko a potažmo psyché pozorovatele.

Raději oslepí svůj zrak a nechá své údy sžírat plamenem, než by připustil velikost vesmíru
již nedokáže vysvětlit.